Příspěvky

Možnost volby pozice u porodu

Jsou věci, na které se člověk může připravit, ale porod vnímám jako proces, který ženu nabere a nese.. potřebuje svůj čas a prostor. Žena s ním může bojovat, nebo se nechat unášet, plynout s proudem, uvolnit se a učit se.. Je to hluboký transformační proces, při kterém se žena stává matkou, osahává si své možnosti, sílu a intuici..

Já jsem si třeba u svého prvního porodu plánovala vanu a že budu rodit na stoličce, kde budu opřená o svého muže.. Když jsem měla ještě menší kontrakce a byli jsme doma, ležela jsem ve vaně asi dvě hodiny. To bylo moc příjemné, ale ve chvíli, kdy jsme dorazili do porodnice a kontrakce se stupňovaly, byla pro mě vana utrpením. Natáhla jsem se do vany s představou jaká to bude krása a úleva, ale hned první kontrakce mě bleskurychle otočila na čtyři. Vybavuji si vykulené oči manžela a porodní asistentky na můj rychlý pohyb ve vaně. V té chvíli jsem se ještě neuměla tak dobře uvolnit při kontrakci jako u druhého porodu a o proto to bylo pro mě ve vaně fakt náročné. Mezi kontrakcemi jsem visela přes vanu a to taky nebylo žádný med. Na sále jsem byla rovnou na čtyřech s oporou o stoličku, jinou pozici si ani nedovedu představit. Vnímala jsem, že v jakékoli jiné pozici byly bolesti mnohem intenzivnější a na čtyřech se moje tělo jemně pohupovalo, což přinášelo také úlevu. U druhého porodu jsem byla na čtyřech opřená o velký skákací míč a to bylo dokonalé. Měla jsem neustálou oporu a mezi kontrakcemi i při nich jsem se mohla krásně uvolnit.

Všem ženám přeji u porodu bezpečný prostor, podporu, lásku, respekt a možnost volby..

/by

Proč jsem měla u svých porodů předem domluvenou porodní asistentku?

Musím říct, že před prvním porodem jsem nevěděla vůbec nic. Naštěstí jsem měla kamarádku, která už za sebou jeden porod měla. A tak jsem od ní zjišťovala informace: jaký měla porod, jak se cítila, co pro ni bylo dobré a co ne. Právě ona mi doporučila porodní asistentku v Neratovicích. S Járou jsem se domluvila a zajela za ní i s manželem. Bylo pro mě velmi přínosné potkat se, popovídat, klást všechny možné dotazy a i nadále zůstávat ve spojení. Člověk měl najednou pocit, že na to není sám, že když si něčím není jistý, může se zeptat. Jára mi poslala porodní přání, abych se mohla inspirovat a promyslet si, co by bylo důležité pro mě. Doporučila mi ještě nějaké knihy, abych si mohla udělat obrázek. Poté jsme se ještě potkaly osobně a vše probraly. Moc se mi líbil její přístup: rozumný, uzemněný. Řekla mi jak to chodí v nemocnici, co je možné a co ne. Cítila jsem se připravená. Nehledala jsem extrémy, chtěla jsem jen co nejpřirozenější cestu, ale když by byl problém, byla jsem otevřená tomu, že věci mohou jít jinak..

Pak jsem za Járou přijela až 4 týdny před porodem, abych se zapsala do nemocnice. Musím říct, že nemocnice na mě nepůsobila vůbec dobře. Seděla jsem na chodbě a čekala. Představa, že tam rodím pro mě byla v tu chvíli děsná. Vůbec jsem se v tom prostředí nedokázala uvolnit. Pak přišla Jára a šly jsme spolu do místnosti, kde se mnou sepisovala všechny papíry k porodu. Udělala mi monitor, změřila tlak a u toho jsme si povídaly. Najednou jsem si uvědomila, že jsem úplně v klidu, že se cítím v bezpečí, jako bych ani nebyla v nemocnici. A to pro mě bylo velmi důležité zjištění. Přestala jsem se bát a pochybovat..

Další úrovní byl porod sám… s Járou jsem byla ve spojení od doby, co se mi uvolnila hlenová zátka. Její podpora na telefonu a možnost se poradit třeba s tím, kdy vyrazit, byla obzvlášť u prvního porodu neocenitelná. A také možnost volat ve 3 ráno:-) V porodnici jsem se pak díky ní a mému muži cítila dobře a bezpečně. Rodila jsem jen za přítomnosti mého muže a Járy, ale o tom zase někdy jindy…

Vnímám porodní asistentku, nebo dulu v těhotenství, u porodu, nebo i v šestinedělí jako neocenitelnou podporou ženy, ale i jejího partnera, případně celé rodiny..

/by